Přestože jsem se s tímto pojmem setkával po dlouhá léta v různých článcích a novinách, nikdy jsem nezjistil, co přesně tato nauka znamená. Všichni autoři ve svých článcích se omezili jen na nesmírnou důležitost této nauky, na její dosahy v teorii a praxi í důsledky, nikde jsem se však nedozvěděl, co tento pojem přesně znamená. Usuzoval jsem, že většina těchto autorů článků o ekologii sama má jen neveliké znalosti o její podstatě a vyhýbá se podrobnější interpretaci problému. Zlobil jsem se na svou neznalost a nemožnost poznání i na tyto autory defektních článků. A poněvadž prasklý krček stehenní kosti mne odsoudil do nemocnice na noční neosvětlené zírání „do blba“ a na duchovní úvahy. Rozhodl jsem se věnovat myšlení o otázce ekologie.
Z opatřeného výpisu Slovníku cizích slov jsem zjistil tato fakta:
Ekolog je odborník v ekologii, tj nauce o vztazích organismů k prostředí a o vztazích mezi organismy v určitém prostředí. Slovník dále vymezuje organismus jako:
1. biologický soubor orgánů živočišného nebo rostlinného těla ústrojí, ústrojenství,
2. jako biologického živého jedince (rostlinu, živočicha, člověka),
3. jako celek uspořádaně a účelně složený a uzpůsobený k jistým funkcím,
4. knižně složení, stavbu, učlenění.
Z těchto krajně obecných a abstraktních pojmů jsem se ovšem nijak nedostal k pojetí ekologie. Ekologie jako nauka se nedá vymezit jednoduše, neboť zahrnuje tolik jednolitých případů a podob, takže jednoduchá definice by je nestačila pojmout všechny. Musela být proto koncipována definice nejvýše abstraktní a obecná. Poněvadž z definice ekologie není možno odvodit její věrnou podobu, bytnost, byl jsem postaven do podobné situace jako pře padesáti lety, kdy jsem nevěděl, co je ideologie, jaká je její definice. Pokusil jsem se tázat asi patnácti vzdělaných osob, co chápou pod pojmem ideologie a jejich odpověďmi jsem byl zklamán. Jejich interpretace ideologie ve skutečnosti byla jen jejich osobní úvaha a spekulace v mnoha podobách. Když jsem studoval odbornou historickou a sociologickou studii Hannach Arendtové o „Původu totalitarismu“ s podrobným popisem negativních znaků nacismu a marxismu a v níž je uveden poznatek o vzniku ideologií cestou aplikace jediné
premisy odpoutané od skutečnosti a když jsem se seznámil s dílem politika a právníka Voegelina, „Nová věda o politice“, se studiemi o gnoze a gnosticismu, stačilo mně to dostatečně k pochopení ideologií a už jsem se nikoho neptal.na ideologii. V nemocnici jsem neměl možnost takovéto ankety, ale povařoval bych ji za zbytečnou a za poznání jen osobních spekulací. Zbývala mně jen jediná cesta: Nalézt jedinou obecně uznávanou ekologii, konfrontovat ji s definicí ekologie slovníku, pochopit podstatu a bytnost ekologie hledat další příklady ekologie. Vzorný příklad skutečné ekologie jsem nalezl vzpomínkou tisku o opuštění sovětských vojsk naší země.
Když sovětští vojáci po několikaletém okupování opustili svá sídla, zanechali je v zoufalém stavu. Na jednom sídlišti po jejich pobytu zůstal travnatý prostor velikosti asi dvaceti metrů čtverečních v podobě beztravnaté plochy jako jakési „bahnisko“, „neplodná žumpa“, místo odpadu a odkladu zbytečných věcí a materiálu, které bude třeba vyklidit, odstranit a nahradit travou. Obsahem tohoto bahniska byla voda, bahno, zbytky benzinu, nafty, olejů a jiných rozpustných materiálů. Tato žumpa také obsahovala odložené ruční zbraně a střelivo. Tento obsah žumpy bude třeba vyčistit, odstranit, nahradit novou zeminou a travným semenem. Nápravná práce byla svěřena odborné firmě a pracovníkům, mezi nimiž nemohl chybět ani ekolog, který ve smyslu ekologie určil postup vyčišťovacích prací
A tak voda nasycená uvedenými ingrediencemi byla vyčerpána, bahno a část zeminy odstraněny, zbraně a střelivo za přísného dohledu (?) z obavy o nevybuchlé střelivo a nebezpečí výbuchu pro pracující dělníky.
Promítneme-li nyní uvedenou skutečnost do pojmových znaků ekologie, pojem „prostředí“ nám v daném případě představuje uvedená žumpa, bahnisko a jeho vyčištění a náprava vadného stavu a jednotlivé složky obsahu této žumpy nám představují jednotlivé znaky „organismů“. Tyto ingredience žumpy a močálu v ekologové podobě jsou ve vztazích k prostředí a ve vzájemných vztazích mezi sebou v určitém prostředí.
Překvapuje mne, že uvedená definice ekologie ve Slovníku cizích slov nemá nikde žádnou oporu v právním řádu ani v řádu morálním. Víme přece, že každé naše jednání musí být v souhlase s právem a morálkou a že bez těchto prerogativ. Např. stát, který by existoval bezu opory v zákoně a v morálce, nemohl by mít naději na trvalé bytí a život. Kde jsou ta společenství stěhování národů, která existovala jen dočasně a ztratila svá bytí, neboť neměla v těchto řádech oporu a zakotvení. Navíc ekologie se netýká jen případu uvedeného bahniska po odchodu ruských vojsk z naší země, nýbrž musí hledat i odpověď na řešení a postup takových případů jako jsou důležité a odpovědné otázky mzdové a imigrační, kde ekologie musí hledat řešení pro spravedlivé mzdy a morální postupy vůči imigrantům. Náš stát se např. dopustil nesmírného omylu a pochybení, když prohlásil, že morálka je pouhým moralizováním a je jen soukromou záležitostí každého člověka. Důsledky tohoto tvrzení spatřujeme na dnešním stavu našeho státu, kde nedostatek morálních zábran přivedl náš stát v důsledku tolika případů korupcí a organizovaného zločinu do sféry tak negativního ohodnocení.
Pokusme se nyní nastínit další případy ekologie:
„Prostředí“: Neplodná zemědělská půda. Nějak sedlák si stěžuje, že jeho zemědělská půda je neplodná. Věci se ujímá ekolog. Je zajímavé, že kolem této neplodné půdy se nacházejí další zemědělské pozemky, které jsou obdělávány, takže slunce, vláha, počasí, roční doba a podobné organismy“ nemohou být příčinou neplodnosti sedlákovy půdy. V tom případě ekolog provede analýzu sedlákovy půdy a zjišťuje jednotlivé „organismy“ jejího obsahu. Potom provede stejný postup u blízkého plodného pozemku. Když zjistí, že neplodný pozemek postrádá některý „organismus“, např. minerál, který se na neplodném pozemku nenachází, může se jednat o příčinu neplodnost sedlákovy půdy a poradí sedlákovi doplnit jeho pozemek příslušným minerálem.
„Prostředí“: Migrace obyvatel jiné země. Emigranti přicházejí třeba z Afrik a jako důvody emigrace uvádějí tyto „argumenty“ Ztráta zaměstnání, nedostatek vody na zavlažování polí, chybí majetek na vykopání studní, hledá si lepší práci v bohaté Evropě, subvence od dárců ze světa pohltí vládce země, případně za ně nakoupí zbraně proti nepřátelům státu, rodina emigranta se bojí o život a prchá před útočníky. Pro ekologa je to velký problém, případně také mravní. Má zamezit emigraci, neboť i jeho země má velkou nezaměstnanost, i Evropa měla velké boje při stěhování národů s okupanty a musela se s tím sama vypořádat, emigrant musí se vypořádat i se svým vládce a pokusit se čelit útočníkům, „Prostředí“: Práce a odměna za práci. Touto otázkou se již zabýval před 130 léty podpis Borských tezí. „Argumentů“ je mnoho a práce ekologů nadmíru obtížná a odpovědná zvláště morálně. Etologie je stále aktuální k řešení „Prostředí“: Rekreační plavba parníkem z Prahy Zbraslav. „Argumenty“: Možnosti zábavy: Tiché pozorování Vltavy a okolí řeky. Tanec. Zpívání. Debata s přáteli. Ekolog doporučuje nejlepší způsob zábavy, která vede k návratu do Prahy plném dojmů a vzpomínek.
„Prostředí“: Je válka a po boji jsou zranění vojáci dopraveni do polního lazaretu. Jediný lékař je ve funkci rozhodčího ekologa, kterého pacienta ošetřit nejdříve a zbavit bolesti a zachránit mu život. „Argumenty“: Někteří mlčí, jiní sténají bolestí a volají o pomoc. Lékař z nedostatku času musí ty nejvážnějším případy ponechat jejich osudu a věnovat se jen těm, které je možno udržet při životě i pro budoucnost.
„Prostředí“: Potopa a záchrana obětí ze zničených domů. Mnozí zachránci využívají možnost rabování. „Argumenty“: Přítomní policisté ve smyslu ekologie musí ponechat stranou rabování a věnovat se záchraně obětí.„Prostředí“: Postup ekologa věrně podle právního a mravního řádu. „Argumenty“ stejná opora v právu morálce.
Poněvadž jsem chtěl zjistit, kolik z inteligentních lidí se seznámilo s ekologií, jak ji představuje Slovník cizích slov, a obrátil jsem se na dva své dobré přátele, oba jsou výteční právníci a jménem tvůrců ekologie jsem jim položil otázku, co je jim známo o pojmu ekologie. Jednoho nazveme třeba Dušanem a druhého Václavem.
Dušan na položenou otázku odpověděl: Stvořitel světa tento svět vložil do správy lidí, aby jej užívali a požívali jeho plody, spravovali jej tak, aby svět byl stále ve svém stavu k dispozici lidem zachován v dokonalém stavu, aby svou správu prováděli tak, ab svět se stále zlepšoval a zdokonaloval a aby lidé nesli svou odpovědnost za jeho dobrý stav. Toto je podstata ekologie ve dvou podobách: jednak jako toto stvoření a předání světa do správy lidu a pak v podobě lidské právní úpravy této ekologie. V drůbežárnách byly slepice omezovány na své svobodě malým prostorem klecí, takže nemohly ani řádně protáhnout svá křídla.
Z uvedené odpovědi Dušana je patrné, že nemluví ani o „prostředí“ a „organismech“, takže o skutečné „ekologii“ nehovoří, nýbrž za ekologii považuje obsah svých slov, což je vlastně nábožensko-historická a morální interpretace katolického učení o světě. Odpovídá tedy na něco, nač není tázán, třebaže jeho odpověď je brilantní a spontánní. Neexistují tedy ani dvě ekologie, jak říká Dušan, leda by chtěl doplnit deficitní ekologii nějakým dodatkem. Tazatel a Dušan se proto nemohou dohodnout, neboť jeden hovoří o voze a f druhý o koze. Přesto je třeba Dušana obdivovat pro jeho spontánnost a bohatý slovník výrazu.
Václav se ve své odpovědi shodoval s Dušanem. Také on neznal přesný význam ekologie a jeho odpověď také byla nábožensko-historická interpretace církevního učení o světě. Když se však zmínil jako znalec života zemědělců a hovořil o selském střídání různých kultur sadby, k čemuž zkušeností tisíciletého obdělávání polí došli bez znalosti ekologie, musíme uznat, že zemědělci i přes neznalost nauky ekologie obdělávají svá pole tradičně ekologicky
Omluvil jsem se svým přátelům, že jsem je tak přepadl svým dotazem k ex abrupto odpovědi a ujistil jsem je, že bych před půl rokem odpovídal stejně jako oni.
Josef Plocek